Ve dnech 18.6.-4.7. jsem se po dlouhé době plánování a na pozvání tamější dlouholeté pracovnice Kláry vypravila za poznáním do Belgie. Za dvanáct hodin pohodlné cesty jsem se ocitla na nádherném ranči v Ardennách, v sídle celosvětových reiningových špiček- rodiny Baeck. Na ranči o rozloze přes 150ha jsem po celou dobu svého působení měla možnost pracovat s více než 200 koňmi, převážně plemene quarter horse. Mou hlavní pracovní náplní byla pomoc vynikajícímu veterináři na jeho klinice, specializující se na reprodukci koní a embryotransfer, mimo práci v laboratořích a s kobylami jsme však opečovávali i marody stáje a dělali běžné nutné zákroky v samotných ohromných stádech (očkování, krve, odčervení). Na této reprodukční stanici měl Koen pacientky z celé Evropy, což jistě svědčí vynikající kvalitě a odbornosti jeho práce. Vybavení kliniky pro mne bylo výletem do země nemožného. Špičkové technologie všeho neuvěřitelně usnadňovaly práci a rychlost zákroků a byly pro mne fascinující (nejpokročilejší mikroskopy, rentgeny, stabilizátory, mrazáky i programy v počítači..). Nezapomenutelným zážitkem se pro mne rozhodně stala asistence u tří embryotransferů, s odborným výkladem a vysvětlením všeho souvisejícího.
S heslem, že v životě se má zkusit všechno jsem také usedla do westernového sedla na hřbet quartera Shinyho. Hodinu a půl jsem měla možnost porovnat western s drezurou, udělat si vlastní názor a mile se překvapit. Nebýt odporných šporen, pák, kterých se bojíte dotknout rukou abyste se neřízli a koním se strkají do huby, lecos sympatického můžete naleznout. Bylo super vyzkoušet si spiny a zastavování ze cvalu, bylo fajn zase rozšířit obzory :-).
Další milou povinností (kromě práce ve stájích, sedlání koní, péče, úklid..) byla i pomoc s obsedáním arabské Satiiah AQ (Satinky), kterou se její majitelka Klára rozhodla obsednout pod mým vedením. S vybavením areálu to nebyl těžký úkol, k dispozici jsme měli na výběr ze tří kruhovek, perfektní cesty mezi pastvinami pro první vyjížďky a ohromné pastviny pro chvíle odpočinku a pozorování arabské krásy. Ranč jsme nakonec opouštěli i se Satinkou ve vozíku za autem, kterou jsme vysadili o 1000km dále, v místě jejího nového ustájení v Liberci. Bylo mi ctí a potěšením pracovat s dalším nesmírně inteligentním a chtivým arabským tvorem a jsem ráda, že naučené věci i nadále fungují a těším se na další setkání se Sati a její majitelkou.
Nezbývá než poděkovat mámě, Áně a Petře (oddílové holky do nepohody) za péči o koně v době mé nepřítomnosti (od dob, co mám koně doma byla rekordně dlouhá), Kláře za pozvání, průvodce a taky jazykovou a psychickou oporu obzvláště v některých chvílích a Tomovi, který mě vyzvedl a byl ochotný dopravit dlouhou cestu domů i koně.