Dne 11.8.2007 jsem se já, Kristýna a Áňa vypravily do Mníšku na KP dostih 30km. Jely jsme všechny stejnou trať jako ostatní účastníci vyšších soutěží. Byl to můj první vytrvalostní dostih, a musím říct, že stál za to. Atmosféra byla super, i když mě Ghafíno kapku potrápil, ale to by nebyly závody, kdybych se nevynervovala k zoufalství... Na trati to bylo něco úplně jiného...
Odstartovali jsme něco po desáté hodině, Ghafíček byl ve svém živlu a já celou cestu držela. Bylo to nádherný, většinu dostihu jsme jeli sami nezávisle na ostatních dvojicích. Terén byl nad očekávání vcelku měkký. Ani bosý Ghafík neměl nikde problémy, tvrdší části trasy se daly objet po měkčím povrchu. Zabloudili jsme asi dvakrát, ale trasa byla značená báječně. Celkově byla organizace zmáknutá na jedničku, troufám si říct, i se svým minimem zkušeností.
Na vyhlášení jsme čekali netrpělivě dlouho, dokonce se nám rozpršelo, ale radost mi udělal výsledek, protože jsme se s Ghafínem umístili na krásném třetím místě, vyhráli jsme spoustu věcných cen a krásnou kokardu.
Jsem rozhodnutá, že bych se nadále chtěla věnovat této disciplíně, tak uvidíme, jestli to vyjde, nebo ne.
Pár fotek z akce:
Před startem řešíme problémy s tím, že Ghafíček „Už by sakra běžel!“
Na startu, konečně...
Tak to už jsme na service pointu number 1 :-) Všichni poskakují, to bylo krásný...
Tak a tady už vjíždíme do cíle, honem tepy dolů a do veteriny :-)
A tady už jsme pod důkladným vyšetřením pana veterináře, úsměv na rtech značí dobrý stav.
Raduji se z krásných cen a poháru, a těším se na někdy příště...